úterý 8. července 2008

Trestné hospodářské činy - komentář § 121 a § 124

Budeme pokračovat v komentáři, tentokráte o poškozování věřitele a "porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou".

§ 121 Poškozování spotřebitele
(1) Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady,bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) získá-li takovým činem značný prospěch, nebo
c) byl-li pro takový čin v posledních pěti letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.

Šizení na jakosti, množství nebo hmotnosti: na toto nemusí být zvláštní paragraf. O jakosti a množství rozhoduje zákazník. Pokud je podveden, měl by se bránit a stačil by zřejmě § 209 Poškozování cizích práv z hlavy páté TZ: Trestné činy hrubě narušující občanské soužití. Spotřebitel jako takový neexistuje, je to člověk v roli spotřebitele a je jednou smluvní stranou smlouvy. Zde je opět podezřelá vágnost. "Působí škodu nikoli nepatrnou", "ve větším rozsahu" a "podstatné vady". Podvod zůstane podvodem i při nepatrné škodě a může rozleptat společnost, zvláště když se dějí neustále.

§ 124 Porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou
(1) Kdo podstatně ohrozí obecný zájem tím, že poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi
§ 124a
(1) Kdo poruší zákaz nebo omezení týkající se nakládání se zbožím a technologiemi kontrolovanými podle zvláštních předpisů,2*) bude potrestán odnětím svobody až na tři léta anebo peněžitým trestem.
(2) Kdo bez povolení vyveze zboží nebo technologie kontrolované podle zvláštních předpisů2*) nebo je převede na cizí stát nebo na organizaci, která má sídlo v cizině, anebo na cizího činitele, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let anebo peněžitým trestem anebo propadnutím majetku.
§ 124b
(1) Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k nakládání se zbožím a technologiemi kontrolovanými podle zvláštních předpisů2*) nebo že takové zboží unikne z evidence, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) jestliže se v důsledku činu uvedeného v odstavci 1 zboží dostalo do ciziny,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat značný prospěch, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jinou značnou újmu.
(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let anebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu, nebo
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jinou újmu velkého rozsahu.
§ 124c
(1) Kdo dosáhne na základě nepravdivého nebo neúplného údaje vydání dokladu potřebného pro orgány kontrolující zboží a technologie podle zvláštních předpisů,2*) bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo podklady potřebné pro evidenci zboží a technologií, kontrolovaných podle zvláštních předpisů,2*) zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede, anebo kdo učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače, v němž se vede evidence tohoto zboží a technologií.
Porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
§ 124d
(1) Kdo bez povolení nebo licence provede zahraniční obchod s vojenským materiálem, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let nebo zákazem činnosti nebo propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel činu uvedeného v odstavci 1 potrestán,
a) spáchá-li čin ve spojení s organizovanou skupinou,
b) spáchá-li čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
c) spáchá-li takový čin opětovně,
d) získá-li takovým činem značný prospěch, nebo
e) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 124e
(1) Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem nebo licence pro určitý obchod s vojenským materiálem, nebo vydá nepravdivý nebo neúplný doklad, na jehož základě je takové povolení nebo licence neoprávněně vydána, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel činu uvedeného v odstavci 1 potrestán,
a) jestliže se vojenský materiál dostal do ciziny,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat značný prospěch,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek,
d) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou.
(3) Odnětím svobody na tři roky až deset let nebo peněžitým trestem bude pachatel činu uvedeného v odstavci 1 potrestán,
a) spáchá-li čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu, nebo
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 124f
(1) Kdo žádost o povolení nebo o licenci k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem doloží nepravdivým nebo neúplným dokladem nebo zatají skutečnosti důležité pro vydání povolení nebo licence, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo podklady potřebné pro evidenci zahraničního obchodu s vojenským materiálem zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede, nebo kdo učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače, v němž se vede evidence zahraničního obchodu s vojenským materiálem.

Obecný zájem: nic takového není. Jsou jen zájmy jednotlivců. Nikdo než jednotlivec nemá práva. Za obecný zájem se klidně schová i požadavek vyhlazení Romů či skupiny, která se protiví vládě či parlamentu. Obecný zájem nemůže být záminkou pro omezovaní práv jednotlivce. Pokud se tak stane, společnost se zhroutí přes různé stupně socialismu. Dějiny jsou plné takových experimentů. Obecný zájem nakonec vždy ukáže na zájem nějakého jednotlivce i když se třeba schovává za nějakou skupinu.

Zákaz nebo omezení dovozu, vývozu a průvozu: toto je velmi vážný zásah do vlastnických práv jednotlivců a všude kde se použije, je společnost odsouzena k zániku, většinou ve válkách a revolucí.
Morálně je to neospraveditelné a politicky také ne. Stojí to na chybném starém merkantilismu. Ekonomie vždy dokáže, že tato cesta vede jistě k chudobě a nakonec k válkám. Kdo toto podporuje, musí být zlý a chamtivý člověk a nebo nevzdělaný či hloupý. Vždy to poškozuje nejen vlastníky určitého zboží, ale i nejen cizí spotřebitele. Vždy je toto opatření vědomé poškozování hlavně cizinců a je jen otázka času, kdy se poškození začnou bránit.
Soudci si neuvědomují, že když odsuzují dle tohoto paragrafu, sami se dopouštějí zločinu asi hlavně svou neznalosti a závislosti na státním rozpočtu.
Doklad potřebný pro orgány kontrolující zboží: opět někdo ukládá nějaké břímě jednotlivci, který má ztrátu. Vždyť to je zákazník, který to musí zaplatit a je tedy ochuzen. Bída se pomalu vkrádá do takové společnosti.

Nakonec se vždy ukáže, že tyto zákazy a licence vždy vyhovují nějakým vychytralým jedincům na úkor druhým, Tato praxe podporuje škodlivé státní nebo státem chráněné monopoly.
Více o tomto způsobu intervence do směn jednotlivců se nalezne u Rothbarda v http://mises.org/rothbard/mes/chap15a.asp
Co se týče vojenského materiálu, pak soukromníci by nebyli tak horliví kupci jako vlády či vládami podporované ozbrojené tlupy. Společnost by zločince jednotlivce či loupežnické bandy zvládly s menším množství zbraní než které potřebují státy pro vyhlazení okolních obyvatel.
Různá mezinárodní pomoc je jen pláštíkem pro vyzbrojování ozbrojenců. Paradoxně neomezená moc našeho státu nad jednotlivci pomáhá vyzbrojovat ostatní. Za naše peníze bez našeho souhlasu půjčují či dávají prostředky kdekomu.
Mezinárodní měnový fond a vlády mají ve zvyku půjčovat bez záruk či nevratně. To se potom vesele vyzbrojuje a nic nepomůže, že máme v TZ § 124.

Délka tohoto paragrafu ukazuje, jak pro státní mašinérii je důležité omezovat osobní svobodu a jak je arbitrální. Takové zákony se dají vymýšlet jakkoliv a nemají žádný právní rámec. Právní nárok mají pouze jednotlivci. Kdopak vznáší tento nárok? A jak to, že mu soud dá za pravdu, když porušuje základnější právník nárok, který zakládá společenské jednání? Tím přednějším jsou vlastnická práva. Soud, který nehájí společnost a háji protispolečenské jednání, není ve skutečnosti soud, ale pouze úřadem ve státní mašinérii útlaku jednotlivců.
Pascal Salin v článku "Iluze státu -soudce" napsal "Liberální řešení nespočívá ve snaze vyjádřit veškeré lidské aktivity v penězích, spočívá pouze v definování práv a umožnění smluvní svobody." A soudy by měli za úkol ponáhat definování práv. Parlament zde nemá místo se svým "veřejným zájmem"

pátek 4. července 2008

Trestné hospodářské činy - komentář § 118

Zde chci uvést výklad TZ v oblasti tzv. hospodářských činů a tímto ukázat na zvrácenost našeho parlamentní demokracie - tyranie většiny vůči menšinám a našeho zvráceného pojetí práva. Místo aby právo chránilo jednotlivce před násilnými činy jiných, tak naše "právo" chrání násilníky před řádnými občany a lidmi. O tom ale psal mnohem lépe Bastiat ve svém slavném "Zákonu". Další "zákony, jako např. živnostenský zákon, jsou také lahůdky. Např. část pátá ŽZ o živnostenské kontrole a přestupcích.
Začnu postupně od začátku:

§ 118 Neoprávněné podnikání
(1) Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) používá-li k činu uvedenému v odstavci 1 jiného jako pracovní síly, nebo
b) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 118a Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry
(1) Kdo neoprávněně provozuje loterii nebo podobnou sázkovou hru, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b) získá-li takovým činem značný prospěch.

Neoprávněné podnikání: Už jen název tohoto paragrafu je podezřelý. Jestli je podnikání jednání člověka, který řeší svůj problém tím, že chce sloužit lidem a jemu bráněno nebo stěžování provádět tuto službu, pak se se zdá nejen nemorální, ale i zvrhlé z něho dělat trestance. Jaké právo musí mít někdo, kdo může či nemůže dávat oprávnění např. k živnosti, hlavně kvůli vymáhaní daní - výpalného? Nejsou to stále otevřené dveře k bezpráví a ničení života pro vládu nepohodlných lidí? A nakonec, nepoškozuje to obyvatele takové země, když se brání volnému vstupu na trh, když se brání lidem ochotných sloužit jiným? Všechno toto vede k větší vzácnosti ale i menší pestrosti statku - k větší chudobě a zvětšování počtu "objektů" vhodných pro sociální péči všemocných úředníků a politiků podporovaných poslanci.
Větší rozsah: typicky vágní formulace umožňující svévolné chování státních přisluhovačů. Navíc to znamená, že čim někdo lépe slouží druhým, tím větší trest dostane. Opravdu velká motivace k bratrskému chování mezi lidmi. Zároveň, čim vice někdo parazituje, tím méně má starostí a zároveň i méně rizik, že bude vývrhelem - bude řádný poslušný "občan" jež má cenný voličský hlas.
Pracovní síla: co je na tom špatného, když se dohodnou svobodní lidé, že budou sloužit druhým lidem společně a vzájemně výhodně? Mysl tyranů a diktátorů zneklidňuje, že by se na práci jiných nemohl přiživit a proto je svou monopolní donucovací mocí nutí se dobrovolně přihlásit k platbě výpalného.
Provozování loterie a sázkových her: zde se chrání privilegovaná výsada úzké skupiny lidí na úkor druhých. Státní, královská a jiná panovnické privilegia jsou jediným zdrojem monopolů ve společnosti. Antimonopolní "zákony" a antimonopolní praxe státu je jedna z nejhorších nespravedlnosti páchané na společnosti s velkými a neblahými důsledky nejen na tvorbu statků, ale i na potlačování osobních svobod. Problematiku monopolů a "antimonopolní politiky" probíral výstižně např. pánové Bastiat, Mises, Rothbard a Salin. Tedy proč když se musí potlačovat soukromé osoby kvůli "monopolnímu" jednání, neboť je údajně škodlivé, tak proč stejný úřad nechává na pokoji skutečné monopolní chování privilegovaných? Není to podezřelé?
Značný prospěch: znamená že někdo lépe sloužil druhým, než ostatní podnikatelé. Vágní a nebezpečné pro společnost jako termín "vetší rozsah".
Organizované skupiny: je smutné, ale symptomatické, že jedna organizovaná skupina zločinců pod pláštíkem legitimity a monopolu na tvorbu, výklad i vymáhání práva, potlačuje organizovanou skupinu, která je produktivní a slouží ostatním svobodným lidem i jejich biřicům. "Výhodou" první skupiny je, že má policii, zbraně, věznice a katy a hlavně božskou moc tvořit "zákony" šité na míru právě parazitům. Druhá skupina mé jen schopnost sloužit ostatním lidem a nabízet k dobrovolné směně své služby ostatním. Ale nemá možnost hájit životy a majetky svých členů.

Závěr: Soudce, který se rozhoduje o tomto hříchu, když biřici k němu dovlečou nějakého nebožáka, stojí před těžkou úlohu. Před ním nestojí dvě rovnocenné strany. Už to je podezřele. Proč by k soudu chodil státní žalobce, kdyby věděl, že je soudce skutečně nezávislý? Tak by soudy asi nepoužil a použil by hrubé násilí ve "správním" řízení. Tedy soudce se potom, ať chce nebo nechce, účastní hry, že se prosazuje právo. Soudce by neměl vnucovat své názory co by mělo být. Měl by hledat kdo a komu narušil právo. Tedy musí hledat pravidlo, které umožní další existenci společnosti. A právo nemá stát nebo firma stejně jako věci a zvířata vždy jednotlivý konkrétní člověk. Pokud nešťastný podnikatel či živnostníček lidem pomáhá tím, že nabízí své služby, komu bere práva? Svým zákazníkům? Ti se přeci mohou vybrat. Nemusí si nabízenou službu koupit. Poslanci, který souhlasil s TZ současného znění? Jaké právo mu bylo sebráno? Právo tvořit zákony? Ale deklaruje se, že lidé mají stejná práva a jsou si rovni před zákonem. Jak to, že živnostníček nemá stejné právo jako poslanec a neodhlasoval se obranný zákon proti nespravedlnosti. Pokud mu soudce řekne, že si toho poslance zvolil, tak soudce mlží. Navíc bych někoho, kdo mě poškozuje, jako svobodný člověk mohl odmítnout.
Soudce by měl takového člověka osvobodit, pokud je skutečně nezávislý a je omezen je pouze správností a spravedlností. Za prvé obžalovaný nespáchal nic, co by omezovalo na právech někoho jiného, poslance, vládce, biřice i soudce žijícího z toho, co biřici vyberou. Za druhé není možně hájit práva něčeho, co práva nemá - stát. Nemohl způsobit tedy škodu státu. Jen jednotlivcům, kteří žijí z plodů jeho jednání. To jsou ve skutečnosti ti, co žalují. A žalobce v tu chvíli je člověk, který by se nakonec musel obrátit na poslance. Tedy žalobu vznáší poslanec, který vyžaduje plnění "svého" zákona vytvořeno násilným způsobem většinovým hlasováním.
Tento paragraf by nevedl jednomyslnost rozsudku v tom smyslu, jak uvádí Bruno Leoni. U trestného činu se všichni soudci či poslanci, kteří rozhodují, shodnou a jen obžalovaný často nesouhlasí. V ostatních případech se soudci nesjednotí ani ve vítězně většině. Nesouhlasí každý i z vítězné většiny, když by měl být poškozen. Jinými slovy, i lupič bude rozhořčen, když ho někdo okrade a vyžaduje pro zloděje nejvyšší trest. Právo ne ochranu před zloději by se prosadilo i ve společnosti, kdy by zpočátku byli pouze zloději. Samotný šéf lupičů by jej začal garantovat. Krást lze jen tam, kde je zlodějů méně. Nebo není možnost okrádat nejmocnějšího zloděje, a to tento paragraf zajišťuje. Jediný poškozený zůstává živnostník a jeho zákazníci, jinými slovy společnost. Tento paragraf je protispolečenské ustanovení.

Příště bude § 121 Poškozování spotřebitele