Antimonopolní zákony

V blogu http://www.leblog.cz/?q=node/222 jsem se snažil právníkům vysvětlit, že nelze o skutečnosti mluvit skrze arbitrální "definice" našich vážených poslanců a úředníků připravující jim podklady. Marně. Ani si ničeho nevšimli. Nedivím se, že naše soudnictví je na tom tak bídně, když nehledá pravdu (právo) předloženého problému a jsou jen "ústa" legislativy. A věří, že tvorba práva je vykonána legislativou. Jako konstruktivismus v ekonomii zničil ekonomické myšlení a tedy i hospodářství, tak konstruktivismus v tvorbě práva zničil myšlení a tedy i právo. Oboji vede ke zkáze společnosti.
Napsal jsem tam:
"Omlouvám se za amatérský vstup. Jen chci odkázat na zajímavé texty o konkurenci a to "Ekonomická harmonizace" od Pascala Salina (http://www.libinst.cz/etexts/salin_harmonie.pdf) a přiblížit můj náhled.

Ukazuje, že tak jak je chápán zákony termín dokonalá konkurence je v podstatě hospodářstvím plánovitým. Někdo mimo tržní jednání určuje co je správná cena, technologie, náklady a pod. Teorie používaná v antimonopolní politice stojí na chybných a nereálných předpokladech, že lidé vše ví a nic nemusí objevovat. Dokonce ví, co neznají a kolik je bude stát odstranění neznalosti. To že někdo objeví někde nedostatek a bez nákladů získá zisk, tyto teorie nikdy nemohou vysvětlit. Pouze konstatují, že je to "nepřiměřený" zisk. A s nimi, zákonodárci, soudci i chudý lid.

Pokud není jasné ani ekonomicky a společensky, co to je trh (objevování nejlepšího uspokojení jednotlivců), společenská hospodářská soutěž a tvorba cen, jak se potom může soud hledající právo odvolávat na chybné teorie? Není to totální selhání soudnictví, že soudí podle "pravd", které se odhlasovali vetšinou (co když je to banda lupičů a navíc menšina podle počtu)? O pravdě se hlasuje? Staří Římané by se asi divili, co jsme s právem a spravedlností udělali."

a

"V Jiném právu píšete "NSS mi celkem dává smysl (jak právně, tak ekonomicky)." Jak jsem psal výše, ale to co vychází ze zákona o hospodářské soutěži nevychází ze správného pochopení tržního procesu. Zřejmě se pro "právní stromy" nevidí "ekonomický les".

Ekonomicky to smysl nedává, neboť celý model zákona vychází z nereálných předpokladů. V praxi je podle mě tento zákon protiprávní, neboť dopředu nikomu nedává jistotu, zda zpětně ho méně schopná konkurence neudá. U vraždy vím, že jednám protiprávně. Ale zde to nevím. Prodávám svůj majetek jak nejlépe umím a pokud nepodvádím či nepoužívám násilí, pak jednám společensky, nikomu žádná práva neberu. A za co mám být trestán, že lépe složím zákazníkům, kteří dychtí po mém majetku?
Pokud se děje na trhu něco špatně, mělo by na to stačit trestní právo.
Směnu na trhu lze jednoznačně definovat, ale "tržní moc" či "tržní sílu" ne. V zákoně jsou použity vágní termíny. Např. "umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích". Jediné podniky, které nejsou závislé na spotřebitelích jsou státní. Ztráty kryjí z daní nebo "emisí" peněz. Tak proč na ně se nevztahuje tento zákon? Proto tyto definice nemohou být kritériem pro právo.
Je jisté, že těm, kdo aplikují tento zákon, nevadí státní monopoly (monopol na emisi peněz, pošta, zdravotnictví, školství atd). Tam je moc, ale ne tržní. O to více mě to přesvědčuje, že zákon o hospodářské soutěži je protispolečenský nástroj na potlačování svobody a inovací na trhu. A porušuje vlastnická práva.
Asi jste stále neprostudoval Salina. Mohu také doporučit Armentana (http://www.libinst.cz/etexts/armentano.pdf)

Zákon o cenách také s ekonomickými cenami nemá nic společného. Cena je dle Ludwiga von Mises toto: "....Směnnými poměry jsou nyní zpravidla peněžní ceny. Jsou stanoveny v mimořádně úzkých hranicích: na jedné straně hodnocení mezním kupcem a těmi mezními nabízejícími, kteří se zdrží prodeje, a na druhé straně hodnocení mezním prodávajícím a těmi mezními potencionálními kupci, kteří se zdrží nákupu."
Zde nemá co dělat žádné právo kromě práva na vlastnictví a trestního práva pro případ loupeže či podvodu. Cena jako směnný poměr je to kategorie lidské jednání - směny. Co nevyhovuje této definici, není cena. Tedy zákon o cenách zruší cenu, pokud zasáhne do jednání svobodných lidí a nahradí jí poplatkem, výměrem atd. kterými by se zabývat nakonec neměl. Také to není logické. Snad schválně.

Aplikace "hospodářské právo" jen ukazuje, že podvedený či oloupený člověk nemá právně moc šancí uspět. Ostatně i soudnictví placené státem je také monopolem dominantní na trhu záměrně nezávislé na všem, kromě peněz získaných násilím. Taky by se na soudnictví mohla aplikovat uvedená zákonná definice dominantního postavení na trhu.

"Jiné právo" je kvalitní diskuze, ale zdá se mi, že právníci a soudci ztratili ve svém zaujetí legislativními výtvory smysl pro lidskost a spravedlnost a nehledají vlastní smysl tzv. zákonů. Tedy ochranu jednotlivců či skupin společnosti proti nespolečenskému jednání některých jiných jednotlivců či skupin a to i kdyby se schovávali za legitimitu práva."